Tepelné čerpadlo mám dvacet let a nedám na něj dopustit, říká jeden z prvních zákazníků firmy Kostečka

Luboš Pícha byl vždy nadšencem do nových technologií. Když se před dvaceti lety dozvěděl o tepelných čerpadlech jako technologii budoucnosti, šel do toho. Na úsporách se mu investice vrátila během osmi let. Byla to volba, která se rozhodně vyplatila, říká spokojený majitel.

Před dvaceti lety šlo tak trošku o exotiku. Tepelná čerpadla byla v českém prostředí téměř neznámým pojmem. „Dá se říci, že na přelomu tisíciletí si tepelná čerpadla pořizovali hlavně nadšenci, které bavilo zkoušet nové technologie. Stejně jako pan Pícha,” začíná s vyprávěním Jana Poloková z velešínské firmy Kostečka.

Léty prověřená technologie

Zakladatel společnosti Milan Kostečka byl jeden z prvních podnikatelů, který tepelná čerpadla na jih Čech na konci devadesátých let dovezl. A nebyla to podle něj žádná sázka na nejistotu.

„Licenci jsme získali od švýcarského výrobce, který se tepelným čerpadlům věnoval od začátku osmdesátých let a jeho produkty už téměř dvacet let bez problému fungovaly,” vysvětluje Milan Kostečka.

Dnešní tepelná čerpadla jsou prostorově daleko skromnější.

Za tu dobu prý ušel celý obor ohromný kus cesty. „Princip fungování sice zůstává stejný, technologicky a především cenově se však tepelná čerpadla posunula mílovými kroky,” vysvětluje podnikatel. „Je to podobné, jako byste si koupili novou škodovku před dvaceti lety a dnes. Obě spolehlivě pojedou, ale jízdní komfort a úroveň výbavy budou výrazně odlišné,” přirovnává.

Mezi tepelnými čerpadly z počátku třetího milénia a současnými je znatelný rozdíl už na první pohled. „Současná jsou až o polovinu menší. Na jejich výkonnost to však nemá vliv, naopak. Dříve zvládlo čerpadlo vyrobit z jednoho kilowatu energetického příkonu tři kilowaty tepla, dnes je poměr jedna ku čtyřem a půl,” vysvětluje zakladatel firmy Milan Kostečka.

Až polovinu zaplatí stát

Vůbec největších změn doznala čerpadla z hlediska ceny. Zatímco na začátku tisíciletí si jednotky s průměrnou cenovkou okolo tří set tisíc korun kupovali především podnikatelé, dnes se dá tepelné čerpadlo do rodinného domu pořídit snadno i za polovinu.

Na tepelná čerpadla se dnes navíc vztahují státem vypisované Kotlíkové dotace i program Nová zelená úsporám. „Stát tak při splnění podmínek proplatí až polovinu vstupní investice. O vyřízení těchto dotací se klientům rádi postaráme,” doplňuje Jana Poloková.

Když nevíte, stačí zavolat

Co naopak zůstalo neměnné, je životnost a spolehlivost tepelných čerpadel. Zařízení Luboše Píchy je toho fungujícím důkazem. „Za celých dvacet let se mi nestalo, že by čerpadlo přestalo pracovat,” říká. Pouze jednou prý potřeboval pomoc s nastavením čerpadla poté, co bouřka vyhodila v domě elektřinu. „Technik mi po telefonu řekl, co mám udělat a za pět minut bylo vyřešeno,” chválí si.

Jeho zařízení typu vzduch-voda* tak brzy oslaví dvacet provozu, přičemž jedinou pravidelnou provozní investicí je každoroční kontrola servisního pracovníka. „Snažíme se být klientům k dispozici i pro nenadálé události a v případě potřeby okamžitě vyjet,” říká Jana Poloková.

„Díky jednoduchému digitálnímu ovládání a vzdálené správě se velká část potencionálních závad vyřeší obratem jen s pomocí technika na telefonu,” dodává.

Chytrý provoz a připojení na WiFi

Inteligentním digitálním ovládáním jsou vybavena všechna novější čerpadla od Kostečky. Díky nim si lidé mohou například na dálku pomocí aplikace v chytrém telefonu nastavit, jakou chtějí mít teplotu v domácnosti při návratu domů. „Chytré termostaty lze instalovat také na starší typy čerpadel, takže pokud by se pan Pícha rozhodl o vylepšení svého zařízení, stačí nám zavolat,” říká Jana Poloková s úsměvem.

K tomu se spokojený majitel dvacetiletého tepelného čerpadla zatím nechystá. „Rozhodnutí, jestli si pořídit nové nebo jít do repasu a modernizace některých součástí, nechám nejspíš až na chvíli, kdy mi čerpadlo vypoví službu,” odpovídá Luboš Pícha. „Pokud se tak vůbec někdy stane. Zatím tomu nic nenasvědčuje,” uzavírá s úsměvem.

* Tepelná čerpadla se rozdělují podle způsobu, jakým čerpají energii a kam ji transformují. Například systém vzduch-voda převádí teplo z venkovního vzduchu do ohřevu teplé vody.

Zdroj: Budějcká Drbna